Ak. mal. Luděk Majer (1925–2013)
Narodil se na Silvestra roku 1925 v Solanci pod Soláněm. Vyrůstal v rodině drobného zemědělce s rodiči a se čtyřmi sourozenci.Od předškolního věku jej fascinoval kumšt malování a muziky. Skutečnou uměleckou tvorbu však poznal až díky ateliéru Františka Podešvy na Soláni. Podešva v malém Luďkovi objevil umělecké vlohy. Právě s jeho doporučením začal hoch navštěvovat Školu umění ve Zlíně (1944–1946), kde se seznamoval s malířským řemeslem. Ve studiích pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vladimíra Sychry a národního umělce Jána Želibského. Akademickým malířem se stává úspěšným absolutoriem v roce 1951. Po dvouleté vojenské službě se pak vrací na Valašsko, kde se začíná plně věnovat malbě. Mimo jiné v letech 1954–1959 pracoval ve firmě Ingstav Brno v pozici vedoucího propagačního oddělení. Stejnou funkci plní rovněž v podniku Tesla Rožnov pod Radhoštěm, a to až do roku 1972. Po celou dobu se věnuje výtvarné práci a od roku 1976 vyučuje též na gymnáziu výtvarnou výchovu. Spolu s manželkou Marií vychoval Majer dvě děti, žil a tvořil v Rožnově pod Radhoštěm a v Hutisku–Solanci až do své smrti roku 2013.
Byl tvůrcem mnoha samostatných i kolektivních výstav. V rámci jeho tvorby pak můžeme vidět malbu, olejomalbu, akryl, temperu, uhel. Věnoval se rovněž grafice, linorytu, mozaice, sgrafitům, tapiserii či vitrážím. Mezi motivy převažují témata Valašské krajiny a zdejšího lidu, portréty, figurální malba, zátiší s květinami, ovocem a další.Abstraktní tvorba má u Majera mnohdy přírodní nebo vesmírné motivy. Za pozornost stojí knižní ilustrace, v rámci nichž výtvarně doplnil knihy: Horní chlapci (1967), Voda, lidé, dílo, Devatero kvítí (1972), Tufarový hrneček (1973), Konec chleba, počátek kamení (2010). Majer ve svém projevu používá výraznější linku a barevnost, pracuje se symbolikou a náznakem. Ke konci své tvorby inklinuje spíše k modernímu umění, i když také u krajinomalby nadále zůstává.
H. Majerová
Ukázka obrazů Luďka Majera
